Martin's Blog

02/03/2011 | Posted by Martin Breth

Tenhle článek mi trval trochu déle dát dohromady (musel jsem nahrávat všechny fotky jednotlivě), abyste si taky užili všechny komentáře k fotkám.

Takže všechny fotky jsou pořízené 2. února 2011 z Chicaga. Nejdřív jsme se ráno vzpudili v zaprášeném bytě – ještě díky řemeslníkům. Tak můžete vidět náš výhled z okna (včetně Kristininého auta).

Potom jsem všechny zburcoval, že s tím musíme něco udělat, tak jsme v pěti lidech během dvou hodin komplet uklidili celý byt (no, ještě bych měl několik stížností na detaily, ale většina byla hotová).

Během úklidu jsme se dozvěděli, že naši známí z kostela pořádají procházku Hyde Parkem, obhlíhnutí škod a na konci horkou čokoládu To jsme si nemohli nechat ujít a nakonec se dokonce přidal i náš spolubydlíci Chris. Mimochodem Univerzita Chicago kvůli téhle šílené situaci zrušila na dva dny školu.. Což bylo prý poprvé.

Před kostelem na nás čekali Dave a Sylvia. A po pár minutách se k nám přidali ještě Jason a Mary-Emily (na fotkách později). A společně jsme se šli podívat k Pointu – což je takový výběžek k jezeru. A všichni cestou blbi ve sněhu

Dokonce jsme cestou viděli projíždět vlak, takže železnice nebyla mimo provoz. A každou chvíli kolem nás projeli hasiči. Spousta lidí si dělala cestu svými sněhovými pluhy. A když už jsme byli skoro u Pointu, tak jsme museli projít přes Lake Short Drive, což je taková hodně rušná menší dálnice. A dneska vyjímečně jen s minimem dopravy, takže jsme si zase museli udělat spoustu fotek

Nakonec jsme ale dorazili do cíle a dívali se na zamrzlé a zasněžené jezero (aspoň na jeho část). A horizont vypadal jako z jednoho ze starších dílů hvězdných válek A v jendom místě na Pointu tak hodně foukalo, že tam chyběl na zemi sníh – docela to s tím sněhem vypadalo jako někde na horách, plus skoro nulová viditelnost. A protože jsem neměl vrchní vrstvu šusťáky, tak mi moje kalhoty cestou nasákly vodou a v tom místě, kde to hodně foukalo jsem cítil, jak mi přimrzají k nohám ) Takže to byl pro mě čast jít zpátky. A všichni až na Chrise rádi přijali pozvání na horkou čokoládu a domácí chleba u Davida doma

A jako poslední věc, kterou jsem strávil venku, bylo odhrabávání Kristininýho auta. Podívejte se hned na druhou fotku pro porovnání. Nebo ještě detailnější je potom na facebooku.. A úplně nakonec přidávám ještě fotku z Chestertonu, kde Kristinina mamka otevřela dveře od garáže a měla docela štěstí, že se sníh nesesul a nezablokoval dveře.. Dalo by to asi chvilku práce to odhrabat. Ale krásná fotka

Kdybyste měli nějaké otázky nebo nápady, tak piště do komentářů – budu moc rád za jakoukoliv zpětnou vazbu (feedback).. A tímto moc děkuju Lukášovi a Jindrovi za podstivé klikání na „Like“ tlačítko a samozdřejmě všem ostatním, kteří jste za to taky zodpovědní  Příště už konečně změním téma na něco zajímavějšího ;)  Mějte se

Aktualizace – Ještě přidávám fotku zadního vchodu, jak jsme šli k Davovi na horkou čokoládu.. Mimochodem ten sníh tam pořád je