Obamův proslov a Halloween party!! („6″)
Blížil se Hallowen a já pořád neměl vymyšlený svůj kostým. Tady je to určitá tradice a hodně lidí si dělá své kostýmy v předstihu několik týdnů (nebo minimálně shání materiál několik týdnů dopředu a samotný kostým tvoří den předem). A já pořád nic. Naštěstí mě napadlo použít kostým, co jsem měl před dvouma rokama v Pardubicích – slavný a tolik obávaný – Dr. Horrible. Vytvořit je ho celkem jednoduché, takže jsem měl vyhráno 
Několik dní předem mi Kristin řekla, že Barack Obama bude na Midwayi (přesně uprostřed kampusu Univerzity Chicago je dva kilometry táhnoucí se pás zeleně, na jehož začátku stojí pětimetrový pomník našeho TGM s pamětní deskou Blanických rytířů – ještě se k tomu někdy později vrátím Je to tedy tady, v Hyde Parku . Ještě jsem ho naživo nikdy neviděl, takže jsem tuhle šanci musel využít. Kristin se mezitím doma připravovala na pololetní zkoušky, takže jsem šel sám.
Vystál jsem hodinovou frontu (táhla se přes většinu Midwaye), úspěšně prošel přes kovové detektory a konečně si mohl zabrat dobré místo, odkud bych viděl na pódium. Začínal jsem být akorát trochu nervózní, protože Obama se měl objevit během deseti minut a pořád to k němu přes obrovské masy lidí byl kus cesty, ale dorazil jsem poblíž pódia přesně na čas. Teda aspoň v tolik, v kolik se tam měl objevit a místo toho začala hrát nějaká celkem levná kapela, jejíž frontman pořád opakoval, jak je prima pro nás hrát v Hyde Parku a pořád se domáhal, aby bylo slyšet všechny lidi. Nevím jak ostatní, ale já jsem na něj teda nebyl zvědavý.. A úplně nejlepší bylo, že jsem musel z toho nakonec koncertu odejít, protože nám za chvíli jel autobus do severní části Chicaga, kde byla Halloween party pořádána Univerzitou Chicago (přesněji Harris School of Public Policy, která spadá pod Univerzitou Chicago). Takže přikládám alespoň několik fotek z mého prvního neúspěšného pokusu vidět Obamu.
Dál v plánu byla Halloween party. Rychle jsem se doma převlékl a společně s ostatními jsme vyrazili (ehm, všichni na mě museli čekat, protože už tak jsem dorazil s pěkným spožděním). Cestou jsme ještě přibrali Nachiketa (I am sorry for writing your name in this crazy way), který se tenhle rok prý vykašlal na svůj kostým (na jednu stranu to vypadalo, že šel za Milionáře z chatrče). Když jsme dorazili do baru, tak tam bylo úplně narváno a kromě stálých zákazníků tam byly jen dva stoly obsazené lidmi z univerzity. Dobrá zpráva byla, že jsme na uvítanou každý dostali free drink
Během večera pořád chodili další a další lidé v kostýmech. Už jsem ale nemohl udělat víc fotek, protože ve foťáku docházely baterie.
Pamatuju si na Kutila Tima, jeho souseda Wilsona, hodně mladých sluddy holek, supermana, Flinstounovic bandu, Michiganské jezero a Čínského kapra (který hrozí invazí do jezera – je to velice citlivé téma během několika posledních několik let). A fotky dole jsou Sue ze seriálu Glee, Wolvereen z X-Menů (kdo by ho nepoznal , další si moc nepamatuju, nejspíš nějaký English man z minulého století, námořník poukazující na práva gejů v US armádě, další dva si taky už nepamatuju:), Chris (jeden z našich spolubydlících) jako jedna postava ze seriálu Office, Kristin jako medůza a nakonec já se svým Doktorem Horriblem – moc se nesmějte. Musím se sám pochválit 
, protože fakt jsem měl perfektní kostým 
Až na ty rukavice
Ještě přidávám naši cestu domů. Velice rychle se ochladilo a byli jsme rádi za tyto grily na každém nástupišti l-trainu. A na poslední fotce je noční Chicago. Sice nic moc kvalitní fotka, ale díky těm červeným světýlkům je moje oblíbená. Chtěl jsem něco zajímavého na konec. Příště budu psát pár řádků o mé dobrovlné práci.. Aneb jak IT (myšleno hodně obecně) v neprofesionálních rukách dostává zabrat.
Mějte se všichni zase do příště fajn. Ahoj
